Členské státy by podle návrhu komise nicméně mohly navrhnout jiné mechanismy pro energetické úspory, například různé dobrovolné dohody či financování programů. Ty by ale musely vést ke stejným úsporám. Zbavily by nicméně energetické firmy navrhovaných povinností.

"Nejlevnější energie je taková, kterou vůbec nespotřebováváme," zdůraznila komise v prohlášení. EU se už před časem zavázala, že zvýší o 20 procent energetickou účinnost do roku 2020. Jenže při zachování současných trendů by nedosáhla možná ani poloviny tohoto cíle. Právě potřebou zvrátit tento vývoj Brusel zdůvodnil své dnešní návrhy. O nich pak sám připustil, že jsou velmi ambició;zní.

Kromě závazných cílů pro distributory a maloobchodní energetické firmy komise chce prosadit, aby veřejný sektor šel příkladem. Úřady tak budou tlačeny ke snižování spotřeby energií tím, že budou mít povinnost nakupovat energeticky účinné budovy, služby a produkty. Budou také muset, tedy pokud návrhy budou Evropským parlamentem a schváleny unijními státy.

Komise navrhuje, aby od roku 2014 byly každoročně přebudovány s ohledem na vyšší energetickou účinnost tři procenta veřejných a vládních budov. V některých případech by renovace mohly ušetřit až 60 procent energie, tvrdí Brusel. Veřejné budovy zabírají 12 procent zastavěných ploch. Budovy (veřejné i soukromé) představují 40 procent konečné spotřeby energií, argumentuje komise.

Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR jsou energetické úspory nezbytné, ale nesmí snižovat konkurenceschopnost podniků. "Návrh směrnice o energetické účinnosti musí být upraven na základě komplexního posouzení reálných dopadů. Jinak dojde kromě nadměrné regulace i k dalšímu významnému finančnímu zatížení českého průmyslu a snížení jeho konkurenceschopnosti," uvedl viceprezident SP Jan Rafaj.

Největší potenciál pro energetické úspory je podle SP u obytných budov. SP také předpokládá, že povinnost prodejců a distributorů energií ušetřit 1,5 procenta z objemu prodané energie ročně povede ke zvýšení transakčních nákladů a byrokracie. Tyto náklady se pak podle svazu promítnou do cen energií.

Snaha navýšit energetickou účinnost souvisí s úsilím unie snížit do roku 2020 o pětinu množství emisí skleníkových plynů proti roku 1990. Cílem byl také pokles výdajů za dovozy energií, které nyní jsou u ropy kolem 270 miliard eur (zhruba 6,6 bilionu Kč) ročně a v případě plynu 40 miliard eur za rok.

Pokud se podaří návrhy prosadit, pak by tato strategie dvacetiprocentního zvýšení energetické účinnosti měla vést k tomu, že se z očekávané spotřeby 1842 milionů tun ropy v roce 2020 ušetří 368 milionů tun. To by podle komise představovalo obrovské úspory peněz.

Lidé by také podle návrhů měli mít jednoduchý a bezplatný přístup k datům v reálném čase o své energetické spotřebě. K tomu by měly přispět přesnější měřiče. Malé a střední podniky by měly získat pobídky k tomu, aby přistoupily k energetickým auditům, které by pro velké firmy měly být povinné.